Inovativní přístup českých vědců by mohl významně pomoci s péčí nejen o předčasně narozené děti
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Přelomová metoda českých vědců zlepší péči o novorozence. Vysoký tlak chrání mateřské mléko lépe než pasterizace
Darované mateřské mléko je pro předčasně narozené děti často klíčové. Jenže až 14 procent dávek zůstává po běžné pasterizaci mikrobiálně kontaminovaných. Český tým vědců proto otestoval inovativní metodu, která místo tepelného ohřevu používá vysoký tlak. Výsledky jsou slibné.
redaktor
Banky mateřského mléka jsou pro neonatologii (péče o předčasně narozené děti) požehnáním. Každá dávka darovaného mléka může znamenat rozdíl mezi komplikací a zotavením.
Jenže i po běžném pasterizačním ošetření bývá až 14 procent vzorků dále mikrobiálně kontaminováno. Nový výzkum českých odborníků přináší naději, že tento problém může být brzy minulostí. Bez nutnosti mléko zahřívat.
„Vysokotlaké zpracování, které jsme testovali, funguje bez tepelného zásahu. To znamená, že důležité složky jako imunoglobuliny, laktoferin nebo lysozym zůstávají zachovány — a přitom se dramaticky snižuje počet bakteriálních spor,“ vysvětluje Milan Houška z Odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC).
Podle vědce by tato metoda mohla znamenat zásadní posun nejen v neonatální péči, ale i ve využití darovaného mléka: „V praxi by to znamenalo méně znehodnocených dávek, více pomoci pro děti, jejichž maminky kojit nemohou.“
Testování proběhlo na 108 vzorcích mateřského mléka. Výzkumný tým aplikoval tlak o síle 350 megapascalu ve čtyřech cyklech při teplotě lidského těla (38 °C), přičemž každý tlakový cyklus trval pět minut. Výsledky ukázaly, že tato kombinace účinně zničí sporulující bakterie — typicky odolné vůči běžné pasterizaci — a zároveň zachová výživové a ochranné vlastnosti mléka.
Současná praxe, tzv. Holedrova pasterizace, využívá ohřev na 62,5 °C po dobu 30 minut. „Takové ošetření sice zabije většinu mikroorganismů, ale proti sporám některých bakterií — například Bacillus cereus — často nestačí. Navíc tím přicházíme o část cenných látek, které dělají lidské mléko výjimečným,“ říká Miroslava Jandová, vedoucí tkáňové banky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Právě z její laboratoře vzešla potřeba hledat šetrnější alternativu. „Vysoký tlak je revoluční v tom, že chrání to nejcennější – bioaktivní složky, které žádná umělá náhražka nenahradí.“
Na výzkumu spolupracovali odborníci z několika špičkových institucí – vedle CARC také z Fakultní nemocnice Hradec Králové, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Výsledky výzkumu podle nich otevírají cestu k širšímu využití vysokotlakých technologií v medicínské oblasti.
Vysokotlaké zpracování potravin není novinkou – využívá se už při výrobě prémiových džusů nebo masných výrobků. „To, že se tato technologie dostává i do zdravotnictví, ukazuje její univerzálnost. Spojuje totiž bezpečnost s šetrností, což je u tak citlivého produktu, jako je mateřské mléko, naprosto klíčové,“ dodává Houška.
Výzkumníci nyní pracují na tom, aby se metoda dostala do praxe. „Zákon stanovuje jasně: žádná mikrobiální kontaminace v upraveném mléce. A právě vysokotlaká technologie může být cestou, jak tohoto cíle dosáhnout bez toho, že bychom se museli vzdávat přirozené kvality mléka,“ uzavírá Jandová.
