Akční plán pro automobilový průmysl naplánoval dotace a investice v řádu desítek miliard korun. Ve srovnání se ztrátami automobilek z elektrifikace jde o směšné částky, konstatuje Pavel Páral
Foto: Shutterstock.com
Green Deal
Zelené regulace si vybírají svou daň. A snížení emisních pokut evropský autoprůmysl nezachrání
Likvidace evropského autolandu, dříve výkladní skříně zdejšího autoprůmyslu, nadále pokračuje a snížení pokut nic neřeší. Nepomohlo by ani úplné zrušení odchodu od spalovacích motorů, škody už vznikly a náprava bude trvat dlouho, píše ve svém komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
Těšínská jablíčka s krátkou trvanlivostí je asi nejpřesnější charakteristika úlev v plnění emisních norem pro automobilky, jež před pár dny schválil Evropský parlament.
Úleva spočívá v tom, že se pokuty za neplnění požadavku snížit průměrné emise celé flotily prodávané každou automobilkou ze 116 gramů oxidu uhličitího na 93,6 gramu budou počítat jako průměr za tři roky prodejů.
Toto pravidlo mělo být uplatňováno každoročně. Poprvé už letos a vycházelo to, že výrobci aut v Evropě zaplatí na těchto pokutách patnáct miliard eur (cca 374 miliard korun). Trestalo tak automobilky za to, že si lidé nechtějí kupovat více elektromobilů a jejich podíl v prodejích roste jen pomalu.
Politici se nyní plácají po ramenou, jak konstruktivně pomáhají a zachraňují konkurenceschopnost evropských automobilek. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se chlubí zásluhami, které má na schválení úlev, a považuje je za dosud největší krok k racionálnějšímu Green Dealu.
Nová pravidla ale zas tak moc nepomohou. Jednak české automobilky i vláda prosazovaly zprůměrování v pětiletém intervalu, protože tři roky jsou málo na to, aby bylo možné se pokutám úplně vyhnout. Letos i příští rok automobilky určitě normy překročí, a jak tomu bude v roce 2027, je otázkou. V tříletém průměru je pravděpodobně nesplní.
Pokuty tedy pouze klesnou, ale jestli bude evropský automobilový průmysl nucen zaplatit patnáct ,nebo deset miliard eur ročně, není zase tak podstatná změna.
Automotive v Evropě v minulých letech mohutně nainvestoval do vývoje i výrobních kapacit desítky miliard eur, které se nyní jeví jako ztracené, protože nové kapacity nemají odbyt. Takovému Volkswagenu už loni klesl čistý zisk o třetinu a letos to nebude lepší, jak ukazuje čtyřicetiprocentní pokles zisku v prvním letošním kvartále.
To navíc ještě nefungovala americká cla ve výši 25 procent na dovoz evropských aut. Značka Audi už zvažuje přesun výroby elektromobilů i velké části luxusních modelů do USA. To by znamenalo s velkou pravděpodobností i uzavření jejího závodu ve Cvikově a propouštění. Což bude nyní v Evropě trendem i jinde.
BMW nedávno ohlásilo přerušení výroby elektromobilů, za čímž jsou vysoké zásoby hotových vozů, což je paradoxní, když mu letošní prodeje elektroaut narostly oproti loňsku o deset procent. Očekávání prodejů byla zjevně značně přehnaná.
Mercedes, dlouhodobě nejziskovější automobilka na světě, ohlásil za první kvartál pokles zisku o 43 procent a propad marže, která tradičně v průměru dosahovala čtrnácti procent, téměř na polovinu. Je tak momentálně nižší než u nás ve Škodě Auto.
Likvidace evropského autolandu, dříve výkladní skříně evropského autoprůmyslu, nadále pokračuje a snížení pokut nic neřeší.
Nic nepořeší ani nedávno schválený akční plán pro automobilový průmysl, který naplánoval dotace 1,8 miliardy eur (45 miliard korun) do vybudování dodavatelského řetězce pro výrobu autobaterií či 570 milionů (14 miliard korun) na investice do infrastruktury, jako jsou nabíječky. Ve srovnání se ztrátami automobilek z investic do elektrifikace jde o směšné částky.
Příští rok bude procházet revizí celý plán odchodu od spalovacích motorů v EU do roku 2035. I kdyby byl zcela zrušen, moc by to nepomohlo. Škody už vznikly a náprava bude trvat dlouho.
Dost dlouho, aby čínské automobilky stačily převzít dlouhá léta fungující evropskou dominanci na světovém trhu. Politicko-ideologický zásah do odvětví formou zelených regulací si vybírá svou daň.
