Nejbohatší člověk světa ví, o čem mluví. Neexistuje moc nemasochistických důvodů, proč by někdo utratil 44 miliard dolarů za firmu, která nikdy nedokázala skutečně vydělávat. Přesto má Twitter nebývalý vliv. Závislost si něm vypěstovali politici, novináři, investoři. Platí to i pro Muska. Před akvizicí se stavěl do role bojovníka za údajně mizející svobodu slova, teď ho ale čeká setkání s komplikovanou realitou.

Samozvaný „absolutista svobody projevu“ sliboval rozvolnění pravidel, hned po nákupu ale svou rétoriku mírnil. Inzerenti totiž dali jasně najevo, že nestojí o prostor, kde se objevují materiály poškozující reputaci značek. Zásadní změny Musk proto odložil na dobu, kdy začne fungovat poradní orgán, který kvůli tomu zřizuje.

Moderování obsahu představuje jednu z největších výzev současnosti a nemá žádné „správné“ řešení. Příliš laxní pravidla mění sítě ve stoku, moc přísná zase lidi frustrují. Twitter dosud patřil mezi nejliberálnější místa na internetu. Někteří mají za to, že i to je důvod, proč se mu nepodařilo stát opravdu masovým. Pro hodně lidí bývá tamní dění příliš vyhrocené, útočné, nenávistné. Někteří to milují.

Mezi ně patří i Musk. Zatím nabízel jen líbivé fráze o absolutní svobodě, teď bude muset skutečně jednat. Vždy přitom někoho popudí. Domovský Texas, vládu Německa, kde má fabriku Tesla, inzerenty, fanoušky či uživatele Twitteru. Bude ho to bolet. Možná se mu to ale líbí. 

Autor píše pro Médiář (www.mediar.cz)