„Sledovat start rakety do vesmíru není jen zážitek pro oči, člověk ho cítí. I z bezpečné vzdálenosti je účinek ohromující – vibruje vám hruď a neslyšíte člověka, který stojí hned vedle vás,“ popisuje start čínské rakety na okraji pouště Gobi reportérka Sky News Helen-Ann Smithová. „Není snadné nebýt ohromen,“ dodává.

Stovky lidí, kteří se 24. dubna shromáždily, aby sledovaly start posádky Šen-čou 20 v severozápadní Číně, ale nebyly jen ohromené. Ještě při odpočítávání dav zcela utichl, když ovšem kosmické plavidlo vzlétlo do atmosféry, lidé propukli v jásot. Nadšení a národní hrdost – to je zpráva, kterou Peking vysílá světu.

K vesmírné emancipaci Číny přitom nemalou měrou přispěly USA, které ji kvůli obavám o národní bezpečnost vyloučily z projektu Mezinárodní vesmírné stanice.

A tak si Čína vybudovala vlastní stanici Tchien-kung. Právě tam míří tři astronauti v rámci plánované šestiměsíční směny. Je to další krok v rámci čínského programu s neskromnými cíli. Největší asijská země za jejich splněním navíc postupuje závratným tempem.

Čína chce po USA vyslat člověka na Měsíc a zároveň touží být první zemí, která přiveze vzorky hornin z Marsu. O obě mety současně usilují i Spojené státy, které dlouhá léta vesmíru dominovaly.

Jejich rival ale nemá důvod nebýt sebevědomý. Stačí, když se ohlédne za úspěchy posledních let. Vedle kosmické stanice se Číně podařilo přistát s robotickým vozítkem na Marsu a jako jediná země dovezla vzorky z odvrácené strany Měsíce.

Nejde jen o vědu a prospěch lidstvu – kdo dominuje vesmíru, je napřed i na poli vojenských schopností, komunikace a také bezpečnostního zpravodajství.

Pro zemi za Velkou čínskou zdí je kosmický program zásadní strategickou úlohou, kterou plánuje na dlouhá léta dopředu. USA jsou stále jedničkou, ale Čína jim dýchá na záda.

Lunární energetikaLunární energetika

Čína chce na Měsíci postavit jadernou elektrárnu

Jak píše britský deník The Guardian, lidstvo jako takové obrací svůj pohled k nebi více než kdykoliv dřív. Nacházíme se uprostřed druhého závodu o vesmír.

Pokrok v oblasti satelitů a raket pohání průmysl, který má hodnotu dosahující bilion dolarů. Boom čeká oblasti komunikace a také soukromé turistiky. Armády navíc soutěží v oblasti špionáže.

V jaké lajně a s kým vlastně běží v rámci závodu o dobytí vesmíru, si musí ujasnit Evropská kosmická agentura. Na stále protekcionističtější USA už není spoleh.

Evropa musí kvůli nestabilní geopolitické situaci a v zájmu udržení prosperity masivně investovat do vlastního kosmického programu, míní šéf organizace Josef Aschbacher.

Zároveň dodává, že přitom není možné zapomenout na peníze pro vědu. Ty budou potřeba na satelity pro měření rychlosti větru pomocí laserů, sledování změny klimatu a poslouží rovněž výzkumu temné hmoty.

Evropa je na rozdíl od Číny na Mezinárodní vesmírné stanici doma a s Amerikou spolupracuje na teleskopu Jamese Webba, který zkoumá záření z galaxií starých miliardy let. Společný je také program Artemis, který má zajistit návrat člověka na Měsíc.

TechnologieTechnologie

Vesmírná těžba je za rohem. Startupy se trumfují v honbě za dobýváním kovů z asteroidů

Jenže s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu přicházejí škrty a budoucnost spolupráce se zemí, jejíž rozpočet (25,4 miliardy dolarů ročně), je třikrát vyšší než ten evropský (7,7 miliardy dolarů ročně), je nejistá.

Otázkou také zůstává, jak do dalších vztahů promluví Elon Musk, který se svou společností SpaceX posunul možnosti a snížil náklady díky raketám Falcon 9, schopným návratu na Zemi. Miliardář bude coby Trumpův blízký spojenec uplatňovat svůj vliv.

V minulosti už například kritizoval právě projekt Artemis – dává totiž přednost svému cíli: poslat lidskou posádku na Mars. Evropa tahá za kratší konec i kvůli spolupráci s Muskovou společností SpaceX, která se na projektech starého kontinentu podílela.

Evropská kosmická agentura zatím nemá informace o tom, že by spolupráce s USA neměla pokračovat. Pokud by ale skončila, je tu plán B, který zahrnuje zapojení Austrálie nebo Spojených arabských emirátů. O větší samostatnost se ESA pokouší už teď.

Hodlá například podpořit startupové firmy, které by se měly snažit o recyklaci raket po vzoru SpaceX. Finanční krytí si ředitel agentury Josef Aschbacher slibuje hlavně od vyjednávání EU o obraně.

Evropské armády v budoucnu posílí a výzkum kosmu s tím souvisí. Investicím do vesmírného programu se podle ředitele Aschbachera kontinent nevyhne, pokud si chce udržet životní úroveň. „Věda je jednou z našich nejsilnějších stránek. Právě ona umožňuje hospodářský pokrok – nebo ho urychluje,“ uzavírá.

Za hranice planetyZa hranice planety

Bundy, které letí do vesmíru. Slavný výrobce outdooru Columbia „obleče“ modul mířící na Měsíc