To znamená, že budou mít přístup k výhodnějšímu financování a podpoře. Stejně jako u ostatních odvětví, která již pod taxonomii spadají, je to však podmíněno přísnými pravidly.

Pro jádro to znamená především povinnost vybudovat hlubinné úložiště vyhořelého paliva do roku 2050, tedy o patnáct let dříve, než Česko doposud plánovalo. Bezemisní razítko navíc dostanou jen reaktory, které získají stavební povolení před rokem 2045 a v případě modernizace stávajících bloků do roku 2040.

U plynu naopak došlo oproti původnímu návrhu ze začátku roku k jemnému zmírnění podmínek. Nové plynové zdroje tak nebudou muset od roku 2026 využívat třicet procent bez­emisních plynů, tedy vodíku a biometanu. To bylo vzhledem ke skutečnosti, že se oba plyny dnes nevyrábějí buď vůbec, nebo jen v minimálním množství, prakticky nesplnitelné.

Dále však platí, že od roku 2036 se bude moci energie vyrábět výhradně z bezemisních plynů, a nezměnila se ani přísná kritéria na emise plynových zdrojů, která jejich provoz značně limitují.