Ladislav Klapka ještě jako amatérský entomolog pověsil před lety na internet fotku jednoho brouka a nabídl jej k prodeji. Nevědomky tím spustil lavinu událostí, které skončily jeho trestním stíháním a nepravomocným odsouzením. Obrázek na netu visel jen pár hodin. Někdo totiž Klapku upozornil, že jde o chráněný druh. A tak ho Klapka stáhl. „Tehdy jsem v entomologii začínal, nebyl jsem si toho vědom,“ vysvětluje.

O to více byl překvapen, když mu po několika letech přišlo předvolání na policii – právě kvůli onomu „internetovému“ brouku. Vysvětlením to neskončilo, následovala domovní prohlídka. „Přijely dvě dodávky policistů. Bydlel jsem tehdy v malé vesnici, všichni koukali, co se to děje,“ říká Klapka, který mezitím začal pracovat ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. Policisté zabavili zhruba dvacet brouků, ačkoli většina z nich patřila právě muzeu a Klapka je v době koronaviru preparoval doma. „Přišlo mi, jako by si policie myslela, že jsem nějaký překupník,“ říká.

Největším problémem se ukázalo pět střevlíků zlatých, kteří patří mezi chráněné. Před lety pomáhal s rozsáhlým faunistickým průzkumem daného druhu. Dokonce existuje úřední dokument, který odchyt střevlíků v rámci výzkumu povoluje.

Večeře pro ropuchu

Přesto se kauza pěti střevlíků dostala až k soudu. Ten nejprve rozhodl bez ústního jednání a výsledek Ladislava Klapku vyděsil: odnětí svobody na osm měsíců s podmíněným odkladem na šestnáct měsíců. S tím se Klapka nehodlal smířit, a tak soud musel jeho případ projednat v řádném jednání. Na líčení přišel nejen se svým známým, který měl k odchytu pěti střevlíků povolení, ale například i se stanoviskem České společnosti entomologické.

„Jde o chráněný druh, nicméně stav jeho populací není sběrem prakticky ovlivnitelný,“ stojí v posudku, podle něhož i na ohrožených místech žijí vyšší tisíce střevlíků. „Počet jedinců, který měl pan Klapka ve sbírce, se zhruba rovná počtu, který denně povečeří jedna ropucha. Ropuch na louce budou desítky až stovky na hektar,“ píše se ve zprávě. Toto stanovisko rovněž zdůrazňuje, že Klapka pracuje s hmyzem profesionálně, přispívá k jeho poznání jako sběratel i jako vědec, což potvrzují rovněž vědecké publikace založené na jeho práci.

Nebylo to nic platné. Soud dospěl k závěru, že Klapka porušil zákon, a udělil mu trest, byť původní podmínku změnil na pokutu: Klapka má zaplatit třicet tisíc korun. Ani s tím ale entomolog nesouhlasí a je přesvědčen o své nevině. Vzhledem ke své práci v českolipském vlastivědném muzeu si ani nemůže dovolit být pravomocně odsouzen. Odvolal se proto ke Krajskému soudu v Liberci, kam už hodlá dorazit rovněž se zkušeným advokátem.

Kritika Učené společnosti

Případ Ladislava Klapky není jediným, stíhány jsou nebo byly desítky amatérských entomologů. „Přestože příslušné úřady postupovaly dle litery zákona, považujeme tento postup za kontraproduktivní a vysloveně škodlivý z hlediska obsahu a smyslu příslušného zákona, kterým je ochrana přírody – v tomto konkrétním případě hmyzích populací. Ty jsou totiž ohroženy především ničením jejich biotopů, nikoli aktivitami amatérských entomologů, jejichž informace o výskytu jednotlivých druhů jsou naopak důležité jak pro vědecký výzkum, tak pro ochranu přírody,“ zastala se Klapky česká Učená společnost amatérských entomologů.

Úřady podle ní jistě musí postupovat podle zákona, ale zároveň jsou povinny rozlišovat věci podstatné od nepodstatných. „Učená společnost České republiky si je vědoma toho, že obchod s chráněnými živočichy ve velkém měřítku může ohrožovat některé lokální populace, a je tedy podle zákona kriminálním činem. Takové jednání by mělo být postihováno adekvátně své společenské nebezpečnosti. Nemá ale smysl postihovat jedince nebo instituce za držení několika exemplářů chráněných druhů, zvlášť v situaci, kdy jsou v naší krajině ohroženy velké populace i celá hmyzí společenstva systematickým ničením jejich přirozeného prostředí, které často není vůbec vyšetřováno, ač je v rozporu se zákonem,“ konstatovala organizace.

Předseda České společnosti entomologické David Král spolu se svými kolegy před časem publikoval v časopise Vesmír článek, v němž upozornil, že sbírky motýlů či brouků jsou základní podmínkou studia a poznání hmyzu. „Nemálo sběratelů spolupracuje s orgány ochrany přírody a svá data jim ochotně poskytuje. I na jejich základě se tvoří plány péče o chráněná území nebo se sledují populační trendy jednotlivých druhů. V současné situaci mnoho amatérských entomologů z obav před postihem přestává spolupracovat s organizacemi, které se ochranou přírody zabývají, a nesdílí s nimi nadále informace, které jsou k ochraně hmyzu klíčové. Řada z nich se také rozhodla rezignovat na publikování svých nálezů ve vědeckých pracích,“ napsal David Král.

Dodal, že člověk, který sběru a studiu hmyzu zasvětil celý život, je posléze „odměněn“ návštěvou policistů a inspektorů České inspekce životního prostředí. „Následuje soudní proces a velice nepříjemná, často zavádějící a nepravdivá mediální prezentace,“ upozornil Král.

Brouk za pár korun

Amatérských „broučkařů“ se zastal rovněž entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. „Hmyz kolem nás mizí opravdu rychle. Ale proto, že nemá kde žít, nikoli proto, že ho někdo chytá. Příčinou úbytku tedy nejsou sběratelé, ale to, co děláme s krajinou,“ poznamenal Čížek. Připomněl, že seznam chráněných druhů nebyl aktualizován desítky let, takže obsahuje dost druhů, které u nás už vymřely. „Zákon jim jaksi nepomohl. A pak je tu pár dalších, které bývaly vzácné, ale dnes je najdete prakticky na každé zahradě. Těm pomohlo spíš globální oteplování než zákonná ochrana,“ řekl Čížek.

Odmítl rovněž, že by u nás bujel obchod s hmyzem. „Zprávy v médiích občas budí dojem, že obchod s hmyzem je velmi výnosný. Něco jako bílé maso, drogy, zbraně nebo nosorožčí rohy. Občas na to skočí i některý sběratel a snaží se na obchodu s chráněným hmyzem vydělat. Rychle zjistí, že se mu nezaplatí ani jízdenka na vlak. Ceny našich druhů hmyzu, včetně těch chráněných, jsou většinou v řádu desetikorun a lidí ochotných je kupovat není mnoho,“ vysvětlil Čížek.

Celé sbírky podle něho prodávají pozůstalí coby dědictví nebo entomologové, kteří už třeba špatně vidí. „Ale zejména pozůstalí bývají většinou šeredně zklamáni. Sbírka, které otec rodiny věnoval kus života, nutil rodinu jezdit na dovolenou nikoli k moři, ale na divná místa, kde honil brouky a motýly, se prodá třeba za desítky tisíc. Pokud je opravdu velká, může to být i více. Ale ve srovnání s náklady je to pořád směšné. Budovat sbírku hmyzu s tím, že ji jednou prodám a budu bohatý, je pitomost. Její hodnota je prostě jinde než v penězích,“ říká entomolog.

(Ne)chráněný jasoň

Česká společnost entomologická loni podala trestní oznámení na Lesy ČR kvůli hospodaření v oboře Bulhary na Pálavě. Entomologové jsou přesvědčeni, že státní podnik málem vyhubil vzácného motýla jasoně dymnivkového. Jde o kriticky ohrožený druh, který chrání česká i mezinárodní legislativa. Entomologové uvedli, že oboru každoročně zcela spase přemnožená lesní zvěř a další stanoviště jasoňů zase zlikvidovalo frézování pasek a používání herbicidů. Podle entomologů tak housenky ani motýli nemají kde žít.

„Jen zde připravily státní Lesy naši přírodu o tisíce chráněných jasoňů. Za několik kusů tohoto motýla ve sbírce přitom sběratelům hrozí vysoké pokuty i vězení,“ řekl David Král z České společnosti entomologické. Přidal se rovněž David Sommer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Policie stíhá amatérské entomology kvůli několika chráněným motýlům ve sbírce. Věříme proto, že její motivace dohnat k odpovědnosti pachatele odpovědného za likvidaci mnoha tisíc jasoňů bude vysoká,“ řekl.

Shutterstock.com

Lesy ČR se proti postupu entomologů ohradily a jejich tvrzení odmítly. Na vině bylo podle nich sucho. „Kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Voda prostě chybí a zalévat louky není možné. Dávat v těchto klimatických podmínkách do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné,“ uvedl tehdy podnik. Policie nakonec trestní oznámení odložila.

Není to kriminalizace

Policie či ministerstvo životního prostředí odmítly, že by trestní stíhání amatérských entomologů bylo cílenou kriminalizací. Údajně to jsou pouze namátkové případy, na něž během své běžné práce narazí.

„Naše reakce je poměrně jednoduchá. Nemůžeme si vybírat, jaké protiprávní jednání řešit a jaké nikoli. O tom rozhoduje trestní zákoník. Proto je třeba věc řešit s volenými zákonodárci, kteří rozhodují o tom, co je v České republice postihnutelné a co nikoli,“ řekl mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Připomněl, že i ve stanovisku české Učené společnosti je několikrát zmíněno, že policie postupuje plně v souladu se zákonem. „Pokud bychom tak nečinili, pohybovali bychom se za hranou zákona naopak my, protože naší povinností je řešit jednání, které porušuje platnou legislativu České republiky,“ dodal Moravčík.

Česká inspekce životního prostředí uvedla, že případy amatérských entomologů řeší, jen pokud ji o to požádá policie nebo když dostane podnět například od občanů. Pokud má prověřovaný člověk v pořádku patřičné doklady, například povolení příslušného úřadu pro sběr chráněných druhů nebo k prodeji, nemá se podle inspekce čeho obávat. Ministerstvo životního prostředí připomnělo, že se legislativa v oblasti zvláště chráněných druhů od vstupu země do Evropské unie prakticky nezměnila, avšak někteří sběratelé nebyli schopni se za téměř dvacet let těmto zákonům přizpůsobit. Od letošního ledna navíc platí novela zákona o ochraně přírody, podle níž nepotřebují sběratelé pro své sbírky zákonnou výjimku, pokud si ji pořídili ještě před vstupem do EU – ovšem podle tehdy platných norem.

Ministerstvo nyní chystá další novelu, podle níž by se měla ochrana přírody více zaměřit na prostředí, kde se hmyz rozmnožuje a které mu umožňuje dlouhodobě přežívat. To by znamenalo, že až na přesně stanovené případy by se „omezení sběru a držení jedinců v množství, které neohrozí místní populaci nebo při němž nebude docházet k poškození biotopů, již dále neuplatňovala“.

Entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd tuto aktivitu uvítal, současně ovšem upozornil, že zákon už v současnosti myslí na ochranu biotopů, ovšem je v tomto ohledu na mnoha místech bezzubý. „Hmyzu i tak dál ubývá,“ dodal.