„Komerční úspěch nám snad pomůže později akcelerovat vývoj léčiv,“ říká Martin Dienstbier.

Stačí plivnout

DIANA Biotechnologies

Hana Boříková

Budujeme tady český Roche a covid to o pár let urychlil, říká s trochou nadsázky Martin Dienstbier, jeden ze zakladatelů biotechnologické firmy DIANA Biotechnologies.

Její příběh je učebnicovým příkladem spin-offu, který převedl objevy z akademického prostředí do komerčního světa. A pandemie vše akcelerovala. Malá firma z Vestce u Prahy dnes zásobuje PCR testy čtvrtinu trhu a aktuálně se snaží prosadit s vlastním testem na covid ze slin, který vyvinula a nechala si jej patentovat.

Technologii vymyslel postgraduální student ÚOCHB Václav Navrátil. Investorům z bpd partners přišla loni v březnu tak nadějná, že mladé badatele – k Navrátilovi se přidal Martin Dienstbier, původem také vědec, který přišel z byznysového prostředí – vybavila 85 miliony korun. Mohli si proto pronajmout laboratoře ve Vestci, nalákat další kolegy a pokračovat ve vývoji technologie, který si Navrátil přinesl z akademie.

Jeho přístup umožňoval citlivě stanovit množství enzymů a jiných proteinů v roztoku, například v lidské krvi, moči nebo slinách. To by v praxi mělo lékařům pomoci diagnostikovat některé nemoci (například rakovinu či různá infekční onemocnění) ve stadiu, kdy nejsou současnými prostředky zjistitelné. Lze jej ale využít i pro vývoj léčiv. „Tam směřujeme. Stále se nazýváme počínající farmaceutickou firmou, máme především tuhle ambici. I ve spolupráci s ÚOCHB rozvíjíme několik programů, které směřují k nalezení biologicky aktivní látky. Teď třeba pracujeme na vývoji účinného léku proti chřipce nebo rakovině,“ odmítá Dienstbier nálepku „covidové“ firmy.

V souvislosti s koronavirem se o firmě hodně mluví. DIANA totiž měla technologii založenou na PCR metodě už dávno před příchodem pandemie. Během několika měsíců tak dokázali vyvinout svoje vlastní produkty pro PCR diagnostiku covidu a naučili je laboratorní roboty zpracovávat, takže mohli začít vybavovat nemocnice a laboratoře nejen chemií, ale i technikou. DIANA se velmi rychle prosadila na trhu, dnes používá její řešení 14 laboratoří, které ve špičce dělají až tisíc testů za den (každá). Firma se už blíží 1,5 milionu prodaných testů.

Letos v lednu ale DIANA uvedla na trh vlastní PCR test ze slin, který si nechala patentovat. Její původní produkty byly založené na standardně používané technologii, přínos vědců byl „jen“ v tom, že chemický proces zjednodušili, automatizovali a dokázali testy vyrábět. Když pak dokázali vymyslet, jak přidávat přímo do PCR reakce vzorky slin nebo stěrů – dříve se musela složitě izolovat RNA viru a pak teprve se dělala PCR reakce –, měli vyhráno. Test ze slin byl na světě. Přišli tak s odběrem, který není nepříjemný a nemusí jej dělat zdravotník. Teď ale před nimi stojí docela obtížný úkol – jak se samoodběrem ze slin prorazit na trhu. PCR testy jsou sice výrazně citlivější než antigenní testy, ale také dražší, protože musejí putovat do laboratoře.

Testy do škol

Martin Dienstbier se přesto domnívá, že by se PCR testy vzhledem ke své spolehlivosti měly používat i pro tzv. screeningové testování populace, velký benefit by viděl v tom, kdyby se jimi testovali školáci. „Za pár měsíců by to už bylo možné. Kdyby v každém kraji existovala velkokapacitní laboratoř a počet PCR se znásobil, myslím, že bychom se dokázali dostat na cenu kolem 300 korun za test. Aby do toho ale laboratoře šly, musely by vidět, že bude poptávka. Chceme proto začít jednat se státem,“ říká Dienstbier.

Aktuálně vymýšlí logistický systém sběru testů ze škol a jejich převozu do laboratoří. Firma pracuje také na tom, aby její testy dokázaly poznat i jihoafrickou a brazilskou mutaci viru stejně jako tu britskou. „Máme komerční úspěch, což nám snad pomůže akcelerovat později vývoj léčiv,“ má Dienstbier stále na paměti ambici vytvořit farmaceutickou firmu. Protože DIANA stojí na rozhraní mezi biologií a chemií, hodně sází i na tzv. monokulární protilátky, které se používají pro diagnostiku a terapie. Ve spojitosti s covidem jde například o léky od firmy Regeneron, které při včasném podání zabrání množení viru a nemoc se nerozvine. „Myslím, že za pět let bychom se mohli podílet i na těchto léčivých aplikacích,“ věří Dienstbier.