Když se nějakému sportovci daří, všichni ho až nekriticky oslavují. Jakmile se ale karta obrátí, stane se z něj pan nikdo, pro nějž mají jen posměch a nadávky.

Vyprávět by o tom mohl nejeden český sportovec, kterému po nepovedeném zápase začnou na sociálních sítích nebo do mobilu chodit sprosté urážky a další nechutnosti. Mnohdy od těch samých lidí, kteří sportovce napřed vychvalovali až do nebes – když se mu ovšem dařilo.

Jako by si český fanoušek nechtěl uvědomit, že ve sportu – zvláště v tom vrcholovém – je mnohdy mezi úspěchem a neúspěchem velmi tenká linie. A pokud se má míček (puk) překulit na tu správnou stranu, záleží častokrát na mikrodetailech, ale i na momentálním štěstí.

V případě Jalonena je nutné podotknout, že zkušenému finskému trenérovi se poslední mistrovství světa nepovedlo, čeští hokejisté skončili až na osmém místě, což je nejhorší umístění v historii šampionátů. 

Otázkou ovšem je, zda by byl jiný trenér ve všeobecné a dlouhodobé hokejové mizerii úspěšnější. Připomeňme si, že to byl právě Jalonen, kdo dokázal po deseti letech získat pro Česko medaili z mistrovství světa.

Jeho letošní propadák každopádně okamžitě posloužil jako vítaná munice k útoku na jeho pozici: Fin prostě musel od reprezentace pryč. Dlouhý proces jeho (ne)odvolávání byl ovšem nesmírně nedůstojný a dokládá jen to, že český hokej v čele s Aloisem Hadamczikem není v ideálním rozpoložení. Ostatně skvělý a oceňovaný hokejista Jakub Voráček to na sociálních sítích okomentoval výstižně: „Ty krávo, to je komedie.“

Požadavek na Jalonenovu hlavu přitom zazníval také od lidí, kteří finského kouče před pár lety k národnímu týmu tlačili. Přesně v duchu české sportovní povahy.

Novým trenérem se stal Radim Rulík a čeká ho mimořádně obtížná mise: příští rok se totiž hraje hokejové mistrovství světa v Česku. Není vyloučeno, že si zažije totéž, co mnozí před ním: z uctívaného boha se stane největším loserem.