Jednatelka a majitelka brněnské cestovní kanceláře V-Tour Kateřina Vyškovská musela po 28 letech provozu své firmy napsat klientům nepříjemné sdělení. Její cestovní kancelář, která se specializovala mimo jiné na školní zájezdy, je od začátku srpna v insolvenci a na dovolenou už nikoho nevezme. Je jednou z prvních, které skolila covidová krize.

Výhled pro další měsíce dává tušit, že nebude zdaleka jediná. Dalších dvaaosmdesát kanceláří má pozastavenou činnost a lepší časy v cestovním byznysu nepřicházejí. Pro klienty, kteří mají peníze ve voucherech na dovolenou, to není dobrá zpráva.

Obor v nouzi

Špatných zpráv je to na jeden obor až dost: ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje, že místo zhruba 34 miliard korun, které měly tvořit tržby cestovních kanceláří, se trh dostane horko těžko na sedm až deset miliard. Takže celý obor se propadl o 27 miliard korun, což je obrovská rána. A není to všechno. Se začátkem září končí doba hájení a klienti už mohou za zájezdy po tomto datu chtít místo voucherů po cestovkách peníze. Navíc ministerstvo připravilo poněkud sporný návrh, který stanovuje, že cestovky nebudou muset přispívat od příštího roku do garančního fondu, z nějž se vyplácejí klienti zkrachovalých kanceláří.

Do konce roku může podle lidí z oboru pozastavit činnost až 300 kanceláří. Jsou to i ty kanceláře, které vydaly klientům vouchery na dovolenou. Podle České asociace pojišťoven takto „visí ve vzduchu“ kolem pěti miliard korun, o které se právě teď rozjíždí velká bitva, v níž klienti kanceláří tahají za hodně krátký konec.

Necelá tisícovka klientů, která svěřila svou důvěru osmadvacetileté historii brněnské V-Tour, se teď musí obrátit na Generali Českou pojišťovnu, kde byla firma pojištěná, a čekat na posouzení svých případů a vrácení peněz. Ještě v trochu větším napětí jsou ovšem klienti Firo-tour. Na webu sice nabízí poznávací zájezdy na rok 2021, největší zajímavostí ale bude, zda pětka na trhu svou situaci ustojí. Těsně před koncem srpna učinila totéž, co třeba letecká společnost Smartwings. Požádala o mimořádné moratorium podle „lex covid“ a čeká na státem garantovanou záruku v rámci záchranných programů. Firma je tak nyní chráněna před věřiteli, má jistotu, že ji třeba energetici neodpojí od sítí, a čas na řešení potíží jí zbývá do konce listopadu. Jisté je, že případní nervózní klienti se do té doby svých peněz nedočkají. Firma ale dál funguje, na rozdíl od V-Tour není v úpadku. O své situaci na webu ale pro jistotu neinformuje. Propad zájezdů nicméně počítá meziročně na 90 procent. Konkurenční Čedok je pro srovnání na 70procentním propadu.

Voucher za všechny prachy

Čísla o trhu, která týdeník Hrot shromáždil, dávají jasně najevo, že letní sezona ani dohody o zvýhodněném režimu pro Čechy ve Slovinsku nebo Maďarsku cestovkám nepomohly. I příští rok bude velmi hubený, odhad ministerstva pro místní rozvoj mluví o 15 miliardách tržeb, tedy stále skoro 50procentním propadu oproti roku 2019.

Je proto zřejmé, že pětimiliardové výkupné může být nakonec velmi těžce vymahatelnou pohledávkou. Ministerstvo pro místní rozvoj uklidňuje, že vouchery jsou ze zákona pojištěné a lidé o peníze nepřijdou. Dostat se k nim může být ale zážitek, který nemá s plánovaným klidem dovolené nic společného.

Jak na to? Klienti se nejdříve musejí dočkat úpadku firmy, na což cestovky přistupují opravdu až jen tehdy, kdy není zbytí. Poměr dosavadních pěti krachů oproti dvaaosmdesáti „přerušením činnosti“ hovoří za vše. Pak se musejí s žádostí obrátit na pojišťovnu, k penězům by pak mělo vést už jen 15 dní čekání, pokud pojišťovna neshledá komplikace. Další potíž ale může nastat, pokud nemá cestovka u pojišťovny dostatečné krytí. V-Tour má třeba limit 10 milionů.

Kdyby limit nestačil, do hry přichází takzvaný garanční fond, odkud se peníze doplácejí. Ze zákona do něj musejí cestovní kanceláře přispívat, to se ale brzy změní. Legislativní rada vlády má na stole vyhlášku přichystanou ministerstvem pro místní rozvoj. Hotova má být do konce září a cestovky podle ní nebudou v příštím roce do garančního fondu platit.

Fond pod správou ministerstva má nyní na účtu 61,6 milionu korun. Zástupci cestovních kanceláří říkají, že původní dohoda o příspěvcích do fondu zněla tak, že se naplní 50 miliony, a pak se platit přestane. Jenže stát prý na svůj slib zapomněl, takže nyní jen napravuje svou chybu.

Objem peněz byl však designován v době, kdy nikdo neměl o pandemii, natož o hrozícím krachu stovek cestovních kanceláří včetně těch největších ani tušení.

Ministerstvo zatím nepředpokládá, že by peníze chyběly, ale v současné chaotické době je těžké najít jistotu. Jisté je jediné – pokud mají klienti cestovek část ze svých miliard dostávat doplacenou z fondu, počkají si o dost déle než u pojišťovny. Lhůta na vyplacení je v tomto případě 60 dnů.

Konec hájení

Se začátkem září se cestovkám přitížilo v tom, že přestala platit zákonná lhůta, kdy mohly vydávat vouchery. Na zrušené zájezdy původně plánované po prvním září je sice mohou nabízet, klienti je ale nemusejí přijmout. V pozadí se navíc odehrává právní bitva o to, jestli čtrnáctidenní karanténa a nutné testy na covid při cestě do zahraničí jsou tak závažné důvody, aby klienti mohli cestu odřeknout, dostat zpátky peníze a neplatit storno.

Začít hibernovat je nyní pro kanceláře nejjistější krok. Hotovosti se jim totiž velmi často nedostává. Peníze klientů poslali majitelům ubytování nebo přepravy do zahraničí a nezbývá než čekat, až se trh opět rozjede. Na semaforu jim ale stále svítí sytější a sytější červená. Stále více zemí požaduje po Česku negativní testy nebo karanténu, naposledy se k zemím s požadovanými testy přidalo Maďarsko. Do karantény se pak před pár dny cestující z Česka rozhodla posílat Velká Británie.

O prodloužení „lex voucher“ ministerstvo pro místní rozvoj nyní neuvažuje, i když po tom některé cestovní kanceláře volají. Zákon ale rozporovala Evropská komise, a kdyby ho Česko dále prosazovalo, mohlo by se dostat do rozporu s evropským právem.

Ohrožené cestovky už mají otevřenou cestu jen ke státním pobídkám. Mohou čerpat záruky pro podnikatele zasažené koronavirem Covid III, záruky Covid Plus, dotační program Covid – Nájemné, liberační daňové balíčky, program Antivirus, odložení splatnosti či snížení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli.

Jak tato opatření zafungují, se ukáže na ekonomických číslech do konce roku. Lidé mohou ale svůj účet vystavit vládě dříve. Její nápad sanovat jejich penězi cestovní kanceláře, které se teď začaly schovávat, by neměl zapadnout už u krajských voleb.