foto týdeník Hrot
Dobře utajený covid
Za více než dva roky koronavirové epidemie jsme už několikrát propadli iluzi, že je konec, ale nemoc se pak znovu vrátila. Obezřetnost je namístě
redaktor
Válka na Ukrajině, rekordní zdražování benzinu nebo potravin… Jo, a taky už nemusíme nosit v tramvajích či autobusech respirátory. Poslední týdny to vypadá, jako by covid-19 z veřejného prostoru úplně vymizel. Ve zpravodajství se sice stále objevují údaje o aktuálním počtu nakažených, ale obvykle až po válečných událostech na Ukrajině, uprchlické vlně a dopadech inflace.
V uplynulých více než dvou letech s koronavirovou epidemií jsme přitom už několikrát propadli iluzi, že je konec, a covid-19 se pak znovu vrátil. Obezřetní bychom měli být i nyní. Koronavirus nezmizel a je možné, že se v nějaké další mutaci zase objeví, že dříve či později dorazí další vlna.
Fiala a Stanjura v izolaci
Ostatně čísla nakažených se stále pohybují v tisících, na covid-19 stále umírají lidé – koncem minulého týdne jich bylo za celou epidemii už bezmála čtyřicet tisíc. Lidé stále končí s těžkým průběhem na jednotkách intenzivní péče anebo zůstávají v izolaci doma. Osobně se o tom přesvědčili rovněž delegáti nedávného kongresu ODS. Původně se zástupci nejsilnější vládní strany měli sejít už v lednu, ale právě kvůli koronaviru se rokování posunulo o dva měsíce. Krátce před kongresem se covidem-19 nakazil premiér Petr Fiala a kvůli stejné nemoci musel jednání opustit ministr financí Zbyněk Stanjura.
O koronaviru se sice mluvilo, ale jen okrajově. Byla tu silnější témata: válka, uprchlíci, energetická krize. Kolikrát přitom opoziční (nyní vládní) strany mluvily o tom, že je nutné se z pandemie poučit a neopakovat stejné chyby jako vláda Andreje Babiše (ANO)? Že se všechna ponaučení musejí promítnout do všech možných zákonů a strategií a politických rozhodování? To, že se o pandemii nemluví, neznamená, že se už nevrátí.
Chybějící očkování
Nejlepší obranou proti těžkému průběhu covidu-19 je očkování, i premiér Fiala na kongresu své strany mluvil o tom, že je potřeba lidi k vakcinaci motivovat. Zvláště účinné to je u starších lidí, tedy nejohroženější skupiny obyvatel. Tvrdá data dokládají, že senioři, kteří nedostali proticovidovou injekci, končí v nemocnicích několikanásobně častěji než lidé se třemi dávkami. Jen o něco lépe jsou na tom ti, kteří dostali dvě injekce. Třetí dávku přitom stále nemá více než dvacet tisíc občanů této věkové kategorie.
O jak rizikovou skupinu jde, dokládají i čísla z minulého týdne. Například v úterý 12. dubna bylo do nemocnic nově přijato 116 pacientů s covidem-19, přičemž devadesát z nich bylo ve věku nad 65 let a šestašedesát ve věku nad 75 let. Mezi rizikové ovšem patří i mladší ročníky, které trpí obezitou nebo jinými chorobami.
Předchozí dva roky ukázaly, že odložením roušek koronavirová pandemie nekončí. Nikdo vlastně neví, jaká další mutace se může objevit. Snad nebudeme opět za pár měsíců řešit, kolik pacientů se ještě vejde do nemocnic a zda se obří haly opět promění v očkovací centra.