Za normálních okolností by si minulou středu poměrně banální nehody v tchajwanské továrně na polovodiče společnosti TSMC asi nevšiml nikdo než opravdový fajnšmekr. Napjatá situace posledních měsíců na trhu s čipy nicméně způsobila, že se výpadek proudu a zastavení části výroby dostaly do titulků zpravodajských agentur.

Nakonec se ukázalo, že za problémem stál kabel překopnutý při stavebních pracích. Nešlo o nic vážného; výrobu se podařilo obnovit tentýž den odpoledne. Pro manažery firem od automobilek přes výrobce počítačů až po producenty praček to nicméně musela být úleva. Pokud by nehoda znamenala výpadek výroby na delší čas, už tak špatná situace by nabrala rozměrů opravdové pohromy.

Outsourcing do Asie

Zpráva dobře ilustruje velký aktuální problém světového průmyslu. Čipy v posledních letech pronikají do všech myslitelných přístrojů, dávno nejsou výsadou počítačů. Výpadek dodávek malého kusu křemíku s obvody v ceně pár dolarů tak může zastavit třeba výrobu automobilu za desítky tisíc dolarů. Nedostatek ale nyní pociťují firmy napříč nejrůznějšími sektory průmyslu.

Kromě toho se zároveň produkce polovodičů koncentruje k několika málo hlavním výrobcům – vedle zmiňované tchajwanské TSMC mezi ně patří také jihokorejský Samsung nebo americké firmy GlobalFoundries a UMC.

Drtivou většinu trhu si ukusují první dvě společnosti. Připočteme-li i další, menší výrobce například z Číny, vyrobí se v Asii přes 90 procent světové produkce polovodičů, které pak dál využívají producenti čipů nebo výrobci elektroniky, a to včetně těch západních.

Paradoxem přitom je, že na celosvětových tržbách za čipy mají americké firmy téměř poloviční podíl. Je to způsobeno přenesením části výroby, kterou pak prodávají pod svými značkami, do asijských zemí.

Průmyslové firmy v Evropě i ve Spojených státech nyní stojí před neřešitelným problémem. Tedy alespoň ne rychle řešitelným. Převis poptávky po čipech způsobil, že musely seškrtat původní letošní plány na objem výroby. Tržby budou globálně nižší o desítky miliard dolarů. A přestože několik významných technologických společností v posledních týdnech představilo plány na masivní investice do výroby polovodičů, vyřešení nedostatku bude trvat několik let.

Automobilky přijdou o miliardy

Výrobci automobilů tvoří sice jen asi desetinu světové poptávky po polovodičích, o drtivou většinu se starají producenti elektroniky nebo počítačové techniky, přesto automobilky budou zřejmě patřit mezi nejhůře postižené firmy. Do jisté míry si nicméně za aktuální problémy mohou samy.

Prvotní jarní obavy výrobců osobních i nákladních vozů z tragického pandemického roku a hospodářské krize, kdy auta nepůjdou na odbyt, způsobily snížení původních objednávek čipů. Tomu se pochopitelně přizpůsobili i jejich producenti. Výpadek ze sektoru automotivu si kompenzovali například u výrobců elektroniky, kteří díky lockdownům zažívali nebývalý zájem o počítače, notebooky, tablety, kamery, ale také televize nebo různá herní zařízení.

Když se o pár měsíců později ukázalo, že to s propadem poptávky po nových automobilech nebude zdaleka tak žhavé, navýšení dodávek proto nebylo možné. Zařaďte se do fronty, vzkázali asijští výrobci. Výrobu tak na různě dlouhou dobu zastavily nebo omezily americké firmy Tesla, Ford nebo General Motors či v Evropě Volkswagen a v Asii Toyota.

Výpadek dodávek pocítily i všechny tři tuzemské automobilky. Škoda Auto rušila směny, Toyota zastavila na pár týdnů výrobu úplně.

• 60 miliard dolarů může letos dosáhnout celosvětový propad tržeb automobilek kvůli snížení výroby.

• 450 miliard dolarů je celosvětový objem trhu s polovodiči a čipy.

• 91 % světové produkce polovodičů pochází z asijských továren.

Letošní dopady budou drsné. Agentura Bloomberg odhaduje, že celkově v celém automobilovém průmyslu mohou v tomto roce dosáhnout výpadky tržeb kvůli omezení výroby až 60 miliard dolarů. Kvůli nedostatku čipů se nevyrobí až několik milionů aut, která původně byla v plánu.

Příliš optimismu nevyzařuje ani ze zástupců výrobců aut. „Intenzivně a s úspěchem pracujeme na minimalizaci účinků celosvětového nedostatku polovodičů na výrobu. V současné době nicméně předpokládáme, že jejich dostupnost bude v následujících měsících nadále omezená,“ tvrdí například za Škodu Auto Martina Gillichová.

Zdá se navíc téměř jisté, že nepůjde „pouze“ o problém na několik měsíců. „Po relativně optimistických prohlášeních šéfů velkých automobilek z počátku tohoto roku se ukazuje, že návrat ke stabilním a dostatečně velkým dodávkám čipů pro jejich výrobní závody potrvá minimálně po celý rok 2021 a s největší pravděpodobností poznamená i rok následující,“ odhaduje Petr Kymlička z poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Čekání na playstationy

Kvůli pandemii a jí povzbuzené poptávce nestíhají ani počítačové firmy, byť ty zatím výrobu nijak masivně omezovat nemusely. Kdo ale letos na jaře zkoušel koupit nový notebook, nemohl si změn nevšimnout.

Některých typů elektroniky je málo, jde téměř o podpultové zboží. Například zájemce o novou herní konzoli musel často čekat v pořadníku i mnoho týdnů. Nedostatek s sebou nese ještě jednu nepříjemnost – zboží pochopitelně stojí podstatně víc než před rokem. Výjimkou nejsou u některé výpočetní techniky ani ceny vyšší o desítky procent.

„Nejviditelnější je dopad na segment notebooků, počítačových komponent (grafické karty) nebo herních konzolí. Ovlivňuje však například i dostupnost displejů, chytrých televizí a časem se může projevit také u velkých domácích spotřebičů, jako jsou ledničky nebo pračky, či na dostupnosti robotických vysavačů,“ vysvětluje ředitel nákupu a prodeje e-shopu Alza Pavel Roubínek. Nejhůře k sehnání jsou podle něj především levnější nové notebooky, protože výrobci sázejí na dražší řady s vyšší marží.

Ani u elektroniky není výhled úplně růžový. „Situace na trhu je nadále velmi nepřehledná a velmi dynamicky se mění. My na ni reagujeme zněkolikanásobením objemů objednávek žádaného zboží. Například u notebooků jsou však dodací lhůty aktuálně násobně delší a u některých výrobců začínají růst i naše vstupní ceny,“ dodává Roubínek.

Miliardy do nových továren

Nepříjemnosti, které způsobilo outsourcování drtivé části výroby polovodičů do Asie, vyburcovaly k akci i politiky. Problémem se zabýval dokonce americký prezident Joe Biden, který minulý týden uspořádal telekonferenci špiček technologického i automobilového průmyslu, tedy šéfů Googlu, Intelu, Hewlett-Packardu, Dellu nebo Fordu a General Motors.

Hlavní výstupy z diskuse? Především nutnost vrátit podstatnou část výroby čipů i polovodičových disků do Ameriky. Podle Bidena by v příštích letech měly investice se státní podporou dosáhnout až 37 miliard dolarů. První velkou akci představila ovšem už na začátku dubna společnost Intel. Své podniky v Arizoně plánuje rozšířit o nové kapacity, utratit chce na 20 miliard dolarů.

Zahanbit se nenechávají ani asijští výrobci. Lídr trhu TSMC oznámil, že v příštích třech letech bude do navýšení kapacit výroby investovat dokonce zhruba 100 miliard dolarů.

Na první pohled dobrá zpráva má ovšem také zádrhel. Zprovoznění nových výrobních závodů není věc několika měsíců, ale několika let. Kdo plánuje nákup automobilu, počítače, mobilního telefonu nebo nové televize, bude se muset připravit na vyšší ceny a nedostupnost některého zboží nejen letos, ale nejspíš i v příštím roce.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.