Když se před sedmi lety srazily dvě neutronové hvězdy, astronomové poprvé přímo pozorovali, jak do prostoru vyvrhly tuny zlata a platiny.

Jenže tento jev nedokázal vysvětlit, proč se drahé kovy vyskytují už v nejranějších galaxiích. „Nebyl na to čas – neutronové hvězdy se nestihly srazit tak rychle po Velkém třesku,“ říká Eric Burns z Louisianské univerzity.

TechnologieTechnologie

Vesmírná těžba je za rohem. Startupy se trumfují v honbě za dobýváním kovů z asteroidů

Odpověď nyní přináší studie v Astrophysical Journal Letters: zlato možná kovaly magnetary – neutronové hvězdy s brutálním magnetismem – už v mladém vesmíru. „Je to odpověď na jednu z otázek století,“ dodává Burns.

Extrémní exploze, která mění periodickou tabulku

Magnetary, které vznikly krátce po zrodu vesmíru, jsou dějištěm titánských erupcí známých jako obří záblesky. Při „hvězdotřeseních“ vyvrhují hmotu z kůry neutronových hvězd, včetně těžkých kovů.

Data z teleskopů NASA a ESA ukazují, že při erupcích dochází k rychlému zachytávání neutronů (tzv. r-proces), kdy lehké atomy pohltí desítky částic naráz a promění se v zlato či platinu.

Elementární částiceElementární částice

Neutrino je milionkrát lehčí než elektron. U přelomového objevu byli i čeští vědci

„Je fascinující, že součástky v našich telefonech možná pocházejí z takových výbuchů,“ komentuje vedoucí studie Anirudh Patel z Kolumbijské univerzity.

Stopa vedla k záhadnému signálu z roku 2004

Vědce na stopu přivedl gama záblesk z magnetaru, který Zemi zasáhl před 20 lety. Tehdy si nikdo neuvědomil, že slabý signál odpovídá procesu tvorby těžkých kovů. Až nová analýza ukázala, že magnetary mohly dodat až deset procent těžkých prvků v Mléčné dráze.

V roce 2027 se výzkum posune díky teleskopu COSI, který bude sledovat erupce v dosud nevídaném detailu. „Každý takový záblesk je jako časová kapsle z raného vesmíru,“ uzavírá Patel.

TechnologieTechnologie

Vesmírný teleskop Jamese Webba odhalil kosmický otazník