Ano, dají se koupit za pár stovek na internetu. Ale radost z nálezu trilobita či drahokamu si nekoupíte. Jedná se o aktivitu, která zabaví celou rodinu a na výbavu je nenáročná; potřebujete k ní většinou jen kladívko, případně misku na rýžování. Odměnou vám budou nálezy, které udělají radost snad každému od pěti do pětasedmdesáti let.

Následující text je určen hlavně začátečníkům, nikoliv zkušeným hledačům. Přináší základní rady, kde hledat české granáty, opály nebo acháty, ale také zkameněliny prvohorních živočichů. Na některých místech téměř nelze neuspět, naopak hledání vltavínů lze doporučit jen opravdu velmi trpělivým jedincům.

Výpravy za hledáním drahých kamenů mohou být námětem na jednodenní výlet, ale také programem na část letní dovolené. Hlavně v Pošumaví, Českém ráji a Českém středohoří je řada lokalit, kde se vyplatí hledat. Náladu vám mohou pokazit komáři či klíšťata, ale koronavirus při této aktivitě téměř jistě nechytnete.

Kde hledat trilobity

Pokud chcete vyrazit na trilobity, měli byste začít strategickým rozhodnutím – zda hrát na jistotu, nebo se zaměřit na atraktivnější nálezy i za cenu delšího hledání s nejistým výsledkem. V prvním případě se vydejte ke kopci Vystrkov u Jinců na Příbramsku. Prohledat se vyplatí hlavně prudký kamenitý svah mezi osadami Velcí a Na Luhu.

Trilobiti se nacházejí v místních břidlicích, do kterých stačí jen lehce ťuknout kladivem. Kámen je v místě výskytu zkameněliny oslabený a své tajemství odhalí poměrně ochotně. Kvantita nálezů je mimořádná, horší je to s kvalitou. Nacházejí se zde totiž drobní trilobiti typu Ellipsocephalus hoffi, kteří mají na délku většinou jen okolo jednoho až dvou centimetrů.

Tomáš Novák týdeník HROT

Větší kousky lze najít například u Barrandovy skály v Praze. Hlavně pro Pražáky je tato lokalita snadno dostupná, stačí k ní dojít pěšky po úzké Zbraslavské ulici ze zastávky Hlubočepy nebo nedalekého parkoviště. To správné místo se nachází zhruba 200 metrů na jih od zpustlého koupaliště pod Barrandovskými terasami.

Dovoleno je zde – tak jako v jiných cenných lokalitách – rozbíjet volně ležící kameny a odnášet si případné nálezy. Naopak zákaz platí pro „dobývání“ zkamenělin přímo ze skály. Čeká vás zde souboj s poměrně tvrdými kameny, které už prošly rukama mnoha jiných hledačů. Avšak trpělivost zde může přinést odměnu v podobě velkých a zachovalých trilobitů.

Když Čechy byly na dně moře

Po pravdě řečeno, mnohem větší šance je nalézt jiné zkameněliny z doby, kdy střední Čechy byly dnem mělkého prvohorního moře. Například u skály pod Barrandovskými terasami či nedaleko kaple Panny Marie lze s trochou štěstí nalézt ramenonožce (z pohledu laika připomíná mušli ve znaku koncernu Shell), korály, mechovky či lilijice. 

Na podobné nálezy je bohaté také údolí Dalejského a Prokopského potoka v jihozápadní části Prahy. Sázkou na relativní jistotu je bývalý lom Mušlovka v údolí pod sídlištěm Velká Ohrada. Hojně se zde vyskytují hlavonožci typu Orthoceras. Problém je tom, že z tvrdší horniny nelze jejich dlouhé a křehké schránky téměř dostat ven.

Zmíněný problém nebudete mít ve vápenci z lomu poblíž Koněpruské jeskyně na Berounsku. Tato hornina se doslova sype pod rukama. Nálezy trilobitů jsou zde spíše vzácností a když už se podaří, jedná se o zlomky jejich těl. Zato ramenonožců, mořských mlžů, lilijic, mechovek či hlavonožců zde naleznete spoustu.

Také zde platí, že rozbíjení kamenné suti je dovoleno, stejně jako sbírání případných nálezů. Místo bohaté na nálezy je na mapách označeno jako Houbův lom. Pro případné návštěvníky máme doporučení: zkuste hledat na travnatém jižním svahu nad lomem, na dohled od moderního oploceného lomu Čertovy schody. Skoro každý vápencový kámen zde obsahuje pozůstatek pravěkého živočicha.

Dobrý zrak a děti s sebou

Vedle zkamenělin jsou Čechy (Morava nechť promine, tam je to s nálezy slabší) bohaté i na výskyt různých drahokamů a polodrahokamů. Mezi ty nejznámější patří české granáty neboli pyropy (pro chemiky: křemičitan hořečnato-hlinitý). Drobné, do červena zbarvené krystalky lze nalézt hlavně na jižních svazích Českého Středohoří západně od Lovosic.

Jako vybavení tentokrát stačí trpělivost a dobrý zrak – velikost pyropů se zpravidla pohybuje od jednoho do čtyř milimetrů. Ve výhodě jsou díky nižší výšce děti, ty jich zpravidla najdou nejvíc. Nejlépe se české granáty hledají po dešti nebo na čerstvě zoraném polí. Když k tomu navíc svítí slunce, vynikne krvavě červená barva pyropu. Nejznámější naleziště se nachází v okolí malých vesnic Leská a Staré severně od Třebívlic, a to buď na polích, nebo na kopci Linhorka. Místo je to poměrně známé a téměř jistě zde potkáte i další hledače.

Pokud chcete tajný tip, kde je největší šance na úspěch, zkuste hledat ve vodě. A sice v potoce, který je na mapách pojmenován jako Žejdlík a neformálně je známý pod názvem Granátka. V písku na dně potoka lze najít poměrně slušné množství granátů. Hodit se vám bude nějaký předmět na rýžování; v případě nouze k tomuto účelu může posloužit třeba i škrabka na namrzlá skla z auta.

O pár kilometrů dál lze najít další, méně navštěvované lokality s výskytem pyropu. Poměrně bohaté naleziště se má nacházet na Granátovém vrchu jihozápadně od Měrunic. Menší, ale nikoli mizivá šance na nález je na kopcích Syslík a Malý vrch u obce Třtěno; podle osobní zkušenosti se vyplatí prohledávat spíše pole než vrcholky kopců. 

Všechny barvy opálů

Opály nejsou tak známé jako české granáty či vltavíny, ale byla by škoda je z tohoto důvodu ignorovat. Poměrně bohaté naleziště opálů se nachází u jihočeské Křemže, konkrétně mezi vesničkami Stupná a Bohouškovice. Hledat je můžete na polích, v potoce Lesáku a asi s největší šancí na úspěch v lesíku severozápadně od Bohouškovic.

Tady se vyplatí zamířit ke korytu bezejmenného potoka, který ústí do Lesáku. Koryto je plné různých kamenů, ale jen některé jsou ty pravé. Poznáte je podle perleťového lesku, ale nikoli podle barvy. Opály totiž mohou být v závislosti na přítomnosti různých kovů zbarvené do mléčné bílé, do červena, zelena, modra i do žluta. Lze tady nalézt také mechové neboli dendritické opály, obsahující tmavé skvrny nebo čáry. Způsobuje je přítomnost manganu.

Hledání v temném lese má své kouzlo, které v létě občas kazí nálety dotěrných komárů. Na poli se vyplatí hledat hlavně po orbě, jinak už budou cennější kameny vysbírané. Zkušenější sběratelé zde mohou najít a určit také acháty, goethity, chalcedony nebo olivíny.

Opál je řazen mezi drahé kameny, i když se z chemického hlediska jedná „pouze“ o hydratovaný oxid křemičitý. Barvu jim dodává přítomnost železa, niklu, chromu a jiných kovů. Některé opály časem ztrácejí lesk a barvu; k jejich revitalizaci je stačí opláchnout ve vodě. Díky svým specifickým vlastnostem je opál oblíbený v ezoterických kruzích.

Trable s acháty a vltavíny

Ne vždy je to tak jednoduché jako s opály a granáty. V řadě lokalit poblíž Turnova, Semil a Jičína lze najít acháty – v lomech, na poli či v potoce. Zřejmě nejznámější je lom na svahu Kozákova. Jenže krása achátů, ukrytých v obyčejné hornině, vynikne až po vybroušení a úder kladivem jim obvykle moc nesvědčí. Pokud nemáte příslušné vybavení, je lepší již nalezené acháty nechat někde vybrousit. Muzeum v Kozákově, jehož majitel broušení nabízel, je však letos – podle informací na webu Českého ráje – kvůli koronaviru zavřené.

Na potíže jiného rázu narazí zájemci o jihočeské vltavíny. Nazelenalé amorfní přírodní sklo, které některým lidem připomíná střep z pivní lahve, z přírody rychle mizí. Podnikají na něj nájezdy profesionální „zlatokopové“ a šance najít vltavín s každým rokem klesá. Zřejmě nejznámější jsou naleziště u obcí Vrábče, Slavče a Habří na Českobudějovicku. Osobní zkušenost autora textu je taková, že tam – ani nikde jinde na jihu Čech – nenašel ani jeden kousek.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

David Tramba