I když náš zdravotnický systém trpí nedostatkem lékařů a zdravotních sester, ty z Ukrajiny příliš ochotně nepřijme. Lékař potřebné schvalovací razítko dostane klidně až po více než roce. Do té doby musí pracovat na podřadných pozicích.

Shrňme si, co vše musí cizinec absolvovat, pokud chce v České republice působit jako lékař či zdravotní sestra. Prvním předpokladem je, že jde o zdravotníka, který vystudoval odpovídající studijní program na vysoké škole. To doloží odpovídajícím diplomem. Lze ale očekávat, že vzhledem ke složité životní situaci s sebou uprchlíci tento doklad o absolvovaném studiu nemají. Na takové případy naštěstí český vysokoškolský zákon myslí. Pokud někdo získá oficiálně status uprchlíka, může diplom nahradit čestným prohlášením.

To je ale teprve začátek. Následuje aprobační zkouška, jejíž podobu určuje zákon. Má tři části a uskutečňuje se výhradně v českém jazyce. První částí jsou písemné testy, které prověřují odborné znalosti uchazeče a znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v České republice. Další částí zkoušky je absolvování šestiměsíční praxe, při níž je vypracováno pět případových studií. Třetí částí je ústní zkouška, která ověřuje odborné znalosti uchazeče před odbornou komisí.

Zkoušku je možné splnit buď v jarním, nebo podzimním termínu a nelze ji nahradit. Bez jejího úspěšného absolvování lékař nemůže samostatně vykonávat lékařské povolání. Než cizinec splní všechny požadavky a obdrží potřebný doklad, trvá to přes rok.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chtěl náročné podmínky změkčit. Narazil ale na odpor lékařských odborů a lékařské komory. Následně prohlásil, že problematiku je třeba řešit na úrovni celé Evropské unie. Lékaři a zdravotní sestry z Ukrajiny tak nakonec mohou v Česku, než splní zkoušky, pracovat alespoň coby stážisté ve zdravotnictví.