Ti, kdo věří, že je čepice z alobalu ochrání před zářením 5G sítí, čtením myšlenek nebo ovládáním mozku, toho patrně moc nenaspí
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Duševní zdraví
Jak vyrobit dezoláta? Nenechat ho vyspat. Lidé, kteří nezamhouří oko, jsou náchylnější ke konspiračním teoriím
Spiklenecké konstrukce lidskou představivost fascinují. Často nabízejí jednoduchá vysvětlení složitých událostí a nezřídka zahrnují tajné plány mocných skupin. Ať už jde o tvrzení, že Američané zfalšovali přistání na Měsíci, nebo že Donald Trump neprohrál volby v roce 2020, konspirační teorie ovlivňují veřejné mínění, ohrožují demokracii i lidské zdraví. Nový výzkum ukazuje, že náchylnost k nim výrazně zvyšuje nekvalitní spánek.
ptk
Vědci už dříve zkoumali, jaký vliv má na víru v bludy prostředí, v němž vyrůstáme, nebo povaha. Hypotézám, které stojí na vodě, spíš uvěří lidé s narcistickou osobností a také jedinci, kteří se rozhodují spíše intuitivně než na základě ověřených faktů.
Jak ale píše zpravodajský web PsyPost, dosud badatelé opomíjeli faktory, jako je stres nebo noční odpočinek. Studie vědeckého týmu Nottinghamské univerzity ukazuje, že spánková deprivace má na příchylnost k nepodloženým tvrzením zásadní dopad.
Spánek je zcela klíčový pro duševní zdraví, zvládání emocí a poznávací funkce. Kdo nespí, otevírá dveře úzkosti, depresi a paranoii. Lidé s těmito diagnózami jsou pro autory výplodů, které se neobtěžují fakty, snadnou kořistí.
Jeden výzkum už souvislost mezi špatnou kvalitou spánku a konspiracemi prokázal, zajímal se ale o klinickou nespavost. Nové bádání se zabývá i běžnou nedospaností. První části studie se účastnilo 540 respondentů, každý z nich si měl přečíst zprávu o požáru pařížské katedrály Notre-Dame.
Polovina z nich dostala pravdivé informace, ta druhá lživý blábol o tom, že jsou v souvislosti s nehodou před veřejností utajována fakta. Lidé, kteří spali málo, měli větší tendenci podsunutým nepravdám věřit.
Další část studie zkoumala lidi trpící depresí, paranoiou a návaly vzteku a to, jak lehce se v jejich mysli uhnízdí falešná informace, pokud v noci stráví v posteli jen pár hodin. Výsledek není zas tak překvapivý – kdo málo spí, je náchylnější k depresím a následně více inklinuje ke konspiračním teoriím.
Výzkum nicméně zůstává otevřený i třetí možnosti. Příčinou špatného spánku by mohl být chronický stres a úzkost – nevyspalost by tedy mohla být důsledkem problému.
Prvotního pachatele je těžké určit, hněv, paranoia a deprese i málo času s hlavou na polštáři se vzájemně ovlivňují. Koktejl příčin ale nakonec vede právě k dezinformacím. Více světla by do problematiky měly vnést budoucí kontrolované studie.
Co vlastně poskytuje živnou půdu pro spiklenecké hypotézy, je důležité zjistit, protože tyto neskutečné fantazie mají reálný dopad na své oběti. Lidé se kvůli bludům neočkují proti nebezpečným nemocem, otálejí při řešení klimatické krize a mohou také propadnout násilnému extremismu.
Závěry studie naznačují, že vyspalejší společnost je vůči konspiracím odolnější. Řešení by mohla přinést opatření zaměřená na lepší spánek (včetně léčby insomnie) a veřejné zdraví obecně.
Výzkum ve snaze o objektivitu připomíná, že nesmyslné konstrukce nejsou jen otázkou zanedbané noční relaxace. Řadu lidí s kruhy pod očima třeba dezinformace o podvrženém útoku na Dvojčata v New Yorku vůbec nezajímá.
Vědci připomínají, že k víře v klam přispívá také konkrétní žebříček hodnot, různé emoční stavy a – jak bylo uvedeno – i okolní společnost.
Vliv špatného spánku je ale důležitým faktorem, který může jedince do nebezpečné říše denního snění popostrčit. Nejít si lehnout později než v deset hodin večer navíc nemusí člověka uchránit jen před vírou v ilumináty – pravidelných osm hodin pod peřinou bezpečně posílí jeho celkovou duševní pohodu i fyzické zdraví.
